Současnost a historie školy

Současnost školy

Ve školním roce 2023/2024 působí 13 vyučujících v hudebním oboru, 1 vyučující v tanečním oboru a 1 vyučující v literárně dramatickém oboru. Organizační a technické zázemí poskytují paní školnice, finanční referentka a paní šatnářka.

Hudební obor 

rozvíjí především praktické dovednosti v hraní na vybraný hudební nástroj. Rovněž poskytuje základy v hudebně-teoretických disciplínách, ve společném muzicírování a rozvíjí tvořivost. V hudebním oboru se mohou žáci naučit hrát na zobcovou flétnu i příčnou flétnu, klarinet, saxofon, akordeon, klavír, kytaru basovou kytaru nebo se mohou učit sólovému zpěvu. Ve škole působí tyto soubory:

• Orchestr – paní učitelky Martiny Maternové a pana ředitele Pavla Béreše
• Akordeonový soubor  – paní učitelky Martiny Maternové
• Skupinová interpretace  – pana učitele Jaroslava Kotyka
• Kytarový soubor – paní učitelky Miluše Suchánkové
• Kytarový soubor – pana učitele Vladimíra Veselého
• Komorní sbor – paní učitelky Jany Doležílkové

Taneční obor 

rozvíjí taneční nadání dětí. Probouzí v nich smysl pro krásu, tanec a harmonii. Děti se učí správnému držení těla, pohybovým a tanečním návykům. Poskytuje každému žáku podle míry jeho schopností základní pohybové vzdělání, které vede k postupnému zdokonalování pohybového a tanečního projevu.

Literárně-dramatický obor 

rozvíjí schopnost vnímat a tvořivě zobrazit lidské chování a jednání. Vybavuje žáky potřebnými dovednostmi pro kultivovaný a tvořivý výraz, pro přirozené a správné vyjadřování v českém jazyce, které je potřebné každému člověku.

Všechny obory již se vyučují podle Školního vzdělávacího programu.

V návaznosti na kurikulární reformu žáci získávají dovednosti nejen ve zvoleném oboru, ale rozvíjí měkké dovednosti jako například spolupráci ve skupině, zodpovědnost za svou práci, zlepšují vzájemnou komunikaci, učí se sebehodnocení, vystupování a prezentaci před veřejností, prohlubují své vlastnosti jako cílevědomost, píle, pracovitost.

Pedagogický sbor je svým žákům dobrým vzorem a příkladem jak svým vztahem k práci, k umění i dalším životním hodnotám. Pedagogové vystupují jak na akcích školy, tak při dalších příležitostech ve městě i v okolí. Pedagogové školy zajišťují hudbu ke svatebním obřadům, vítání nových občánků města, na setkání spoluobčanů při životních výročích.

Almanach k 60. výročí školy Almanach 1953-2014

Historie školy

Hudební škola v Klimkovicích datuje svoji existenci od roku 1953. Škola vznikla jako pobočka tehdejší Lidové školy umění (LŠU) v Bílovci. Ředitelem školy byl Karel Vavřina. Pobočka měla dva učitele, kteří vyučovali hře na klavír a hudební nauce v provizorních podmínkách jedné místnosti budovy zámku.

Brzy na to, již v listopadu 1953, se pobočka přestěhovala do částečně zprovozněné budovy místního bývalého kláštera sester dominikánek (současná ul. Lidická čp. 5), kde pro hudební školu byly z počátku k dispozici tři místnosti.

Od školního roku 1954/1955 došlo k osamostatnění školy, kdy vznikla Základní hudební škola v Klimkovicích (ZHŠ) a její ředitelkou byla jmenována Jarmila Macurová. Od 1. září 1958 měla ZHŠ také svoji pobočku v obci Krásné Pole, a to až do roku 1960, kdy byla zmíněná obec začleněna do okresu Opava. V tomto období ve škole vyučovalo celkem pět učitelů, kteří hře na hudební nástroje učili 67 žáků v Klimkovicích a 45 žáků v Krásném Poli.

Od roku 1961 v rámci celostátní reorganizace hudebního školství došlo ke změně názvu školy na Lidová škola umění v Klimkovicích (LŠU), přičemž škola kromě hudebního oboru rozšířila výuku také v oboru tanečním a literárně-dramatickém. Z iniciativy učitele Vlastimila Grobaře vznikl první žákovský akordeonový soubor. V LŠU vyučovala šestice pedagogů celkem 218 žáků.

Od roku 1964 na přechodnou dobu dvou let měla klimkovická LŠU svoji pobočku i v Polance nad Odrou a v Bílovci. V letech 1972-1987 na škole působil dětský divadelní soubor „Klobouček“, který pod vedením učitelky zdejšího tanečního oboru Evy Magerové–Polzerové opakovaně dosahoval vynikajících úspěchů na celostátních přehlídkách dětských divadelních souborů, a také častokrát úspěšně spolupracoval s ostravským regionálním televizním studiem. Od roku 1975 až do roku 1990 při LŠU působil vokálně instrumentální soubor „Collegium cantorum“, který svou činností obohacoval především kulturní a společenský život v Klimkovicích i v dalších okolních obcích a městech.

V roce 1990 došlo celostátně znovu ke změnám v pojmenování základních uměleckých škol. Z bývalých lidových škol umění (LŠU) vznikly základní umělecké školy (ZUŠ). Od 1. ledna 1995 ZUŠ v Klimkovicích navíc získala vlastní právní samostatnost (subjektivitu), přičemž zřizovatelem školy nadále zůstal Okresní školský úřad v Novém Jičíně.

V roce 1996 škola založila svou novou pobočku v sousední obci Vřesině, kde výuku žáků zajišťovali tři pedagogové. Po vleklých jednáních v rámci majetkového restitučního řízení dochází v červenci roku 2000 k definitivnímu určení vlastnictví nemovitého majetku budovy a ostatních objektů školy. Tento majetek od Kongregace sester dominikánek se sídlem v Brně odkoupila Česká republika prostřednictvím Školského úřadu v Novém Jičíně. Po vzniku krajských úřadů přešel tento nemovitý majetek do vlastnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Ten se také stal rovněž zřizovatelem ZUŠ Klimkovice.

Mnohaletou úspěšnou tradicí školy je činnost žákovských akordeonových souborů. Do června 2013 zde působil Klimkovický soubor akordeonů a fléten, jehož hlavní dirigentkou a současně i uměleckou vedoucí byla paní Ivana Neuwirthová. Pod jejím vedením v souboru působili žáci, absolventi i někteří pedagogové ze základních uměleckých škol z Klimkovic a z Bílovce. Kolektiv mladých hudebníků absolvoval kromě řady koncertů a vystoupení také i úspěšná účinkování na mnohých mezinárodních soutěžních přehlídkách a hudebních festivalech. Tento hudební soubor svou činností dlouhodobě reprezentoval nejen samotnou ZUŠ, ale i město Klimkovice. Od září 2013 se tento soubor 20 mladých a nadšených muzikantů osamostatnil a nyní vystupuje pod novým názvem AKOBAND Klimkovice.

Ředitelé školy od roku 1953

• 1953 – 1954 Vavřina Karel
• 1954 – 1983 Macurová Jarmila
• 1983 – 2002 Hrubá Irena
• 2002 – 2012 Bräuerová Blažena
• 2012 – dosud MgA. Pavel Béreš